Dříve se jednalo o příjemné zpestření herního zážitku, pocit napětí a následnou radost, když se na vás usmálo štěstí. Dnes však využití náhodného faktoru ve spojitosti se zakoupitelnými truhlami či předměty v herním světě doslova přetéká. Mnoho titulů už za to málem zaplatilo daň nejvyšší, neboť většina jejich hráčské komunity se rozhodla přejít jinam.

Truhla, klíč a už to lítá

Lootboxy jsou ve virtuálním světě chápány jako bedny, či krabice, které nás při jejich otevření obdarují různým počtem herních předmětů s náhodným využitím. Ty jsou následně rozřazeny podle vzácnosti.

Kdybychom se chtěli podívat na původ vzniku lootboxů, museli bychom se vrátit do zlaté éry sběratelských karet. Ať už to byli známí sportovci, pokémoni, či postavy ze světově rozšířené karetní hry Magic: The Gathering, všichni se schovávali v malých balíčcích, které jsme si jako děti kupovali za nelehce vyprošené peníze u svých rodičů.

Při jejich otvírání každý doufal ve svou vytouženou drahou kartu, kterou většina kamarádů už měla, avšak nám štěstěna neustále házela klacky pod nohy. Takže jsme si kupovali další a další balíčky náhodných karet. Zde se poprvé zrodil nápad herních vývojářů zkusit využít stejný princip i ve virtuálním světě.

Následně se vše seběhlo poměrně rychle. Nabízené truhly se objevily ve free to play hrách na mobil, přešly k odvětví počítačů a zakončily to u konzolí. Dnes tvoří poměrně velkou část hráčského světa, třeba dnešní esportový FPS titul Counter Strike: Global Offensive si už bez fešných skinů a bedniček pomalu nikdo představit nedokáže.

Vizuální změny postav, zbraně, či odznaky přece nejsou reálné peníze

Teoreticky ano, u většiny her není žádná možnost vyměnit si položky svého inventáře za opravdovou měnu. Pokud jste si něco tvrdě vydřeli dlouhým cvakáním na klávesnici, či věci dostali skrze herní obchod, šance, že si těmito předměty navýšíte částku na vašem bankovním účtu je poněkud mizivá.

Přesto je tu pár hodně známých výjimek. Většinou jde o kompetitivní tituly, které mají implementovanou funkci skinů, neboli možnost, jak si upravit svůj herní vzhled. Hlavním tahounem je zde již zmíněné CS:GO a daleko za ním se na 2. místě nachází MOBA hra Dota 2. Oba tituly jsou vyvíjené známým herním studiem Valve.

Valve totiž vlastní největší herní platformu Steam, kde již několik let funguje komunitní obchod vystupující jako burza. Zde mohou hráči prodávat své drahocenné předměty, avšak peníze vždy putují pouze do jejich Steam peněženky. Ta je určena na nákup her a peníze odtud nelze přeposlat jinam.

Vše se ale dá poměrně lehce obejít a na internetu jsou k nalezení neskutečná kvanta stránek, které provozují výměnu skinů za reálné peníze. Jak moc bezpečné, uvěřitelné a legislativně správné to je, se podíváme v jednom z dalších dílů tohoto seriálu. Lze ale konstatovat, že u některých titulů, jsou skiny a reálné peníze velice úzce spojeny a dají se mezi sebou převádět oběma směry.

Nejzranitelnější částí herní komunity jsou děti

Jak říká jedna z hlášek internetových podvodníků: „Pokud nemůžeš vytáhnout peníze z dospělého jedince, zkus to u jeho neznalého potomka.“ Děti je totiž mnohem snadnější ovlivnit a naservírovat jim takovou dávku různých oblečků, zbraní a předmětů z lootboxů, že o vaši kreditku budou škemrat ještě dlouhé týdny.

Z tohoto důvodu vstoupily na scénu politici různých států světa a začali problém řešit. Někde rozumně, jinde jim to jde hůře. Ve výsledku to ale vedlo k lehkému snížení výskytu lootboxů tam, kde bychom je opravdu radši vidět nechtěli. Tím pádem se zmenšila šance utopit v této neúplné formě hazardu své peníze. Z legislativy ale lootboxy přesně nespadají do definice gamblingu, takže je pořád můžeme využívat jako formu určité zábavy a vývojáři na nich dál nerušeně vydělávat nepředstavitelné částky.

V příštím dílu se podíváme detailně na skiny, lootboxy a gambling v CS:GO.