Dlouhé tři roky trvalo, než se skrze světovou pandemii mohlo finále nejvyšší české ligy uskutečnit zpět na půdě svého vzniku. Svitavská fabrika tentokrát sice přivítala pouze tři týmy, příběh který byl napsán jedním z nich to však plně vynahradil. Esuba totiž navzdory všem předpokladům zvládla po 13. domácí ligu ovládnout a všem tak ukázat, že League of Legends je jejich doménou.

Celou událost odstartovala série mezi eSubou a Dynamem Eclot, ve které se oba celky popraly o druhé a poslední místo v prestižním turnaji European Masters. Očekávání od tohoto souboje byly všelijaké, všechny predikce se však shodovaly v tom, že by se mělo jednat o dlouhý, vyrovnaný duel. V letní sezóně se totiž jednalo o vůbec první střet těchto dvou organizací v sérii na pět vítězných map a rychlé 3:0 si tedy nepřál snad nikdo.

Již během prvních dvou map bylo jasné, že nástup do série zvládla eSuba mnohem lépe. Zkušeným borcům Václavu „VaSKED“ Bendovi a Davidu „Jejky“ Jakubcovi zkrátka prostředí svitavské fabriky sedlo o něco více a přítomnost diváků vyburcovala modrou krev k podání těch nejlepších výkonů. Hvězda soupeřícího týmu Adam „Jackisek“ Jeřábek byl naopak v prvních dvou mapách takřka neviditelný a celý jeho tým se na pódiu spíše rozkoukával. Proti eSubě se jim nepodařilo získat jediný neutrální objective a ke hře přistupovali až necharakteristicky pasivním způsobem.

S úderem třetí mapy se probudilo Dynamo Eclot tak jak jsme ho znali i ze základní části Hitpoint Masters. Namísto pasivní strategie a tradičního hraní League of Legends, vyrukovali na svého soupeře volbou Singeda na horní linku, a Sivir, pro kterou je typická zejména linka spodní, nakonec dostal do svých rukou právě Jackisek. Modrá krev se s vidinou finále a nepřipravenosti vůči takto netradiční volbě šampionů nezmohla na téměř žádný odpor a nezvládla zvítězit v žádné z potyček, čímž sérii poslala do čtvrté mapy.

Ani zde hráči červenočerného dresu nespustili nohu z plynu a eSubě dávali skutečně zabrat. Po vyhrané potyčce se však Dynamo dopustilo špatného strategického rozhodnutí a při zabíjení Barona Nashora nechtěně odevzdali infernal soul svému soupeři. I díky ní poté zvládla modrá krev útok na svou základnu odrazit a následným vítězstvím v potyčce ukončit sérii ve svůj prospěch v poměru 3:1. Esubáci si tak mimo jiné zajistili svou sedminásobnou účast na European Masters. 

Finálová série proti Entropiq měla býti pro modrou krev spíše formalitou. Po tvrdém boji proti Dynamo Eclot nikdo neočekával, že by esubáci zvládli dosavadní domácí jedničce vzdorovat, či dokonce ve finále zvítězit. Vzhledem k tomu že si oba týmy svou účast na European Masters již pojistily, se navíc jednalo spíše o boj o čest. Esuba však hned první mapou všem vyrazila dech, neboť vše nasvědčovalo tomu, že namísto únavy v jejich krvi koloval spíše adrenalin a na svém tempu ze semifinále nikterak neubrali. Entropiq, kteří ukončili jejich působení na všech dosavadních domácích turnajích, totiž zvládli ve velice dominantním stylu porazit a dostat se tak hned zpočátku série do vedení. 

Hráči v zelených barvách se však špatným vkročením do série nenechali nikterak zviklat a svému soupeři vrátili úder podobně tvrdou ranou. Cosmin „Khantos“ Florin Leontin Dănilă zářil na své Jinx a téměř úplně sám dovedl celý svůj tým k vítězství. Třešničkou na dortu pak bylo dosažení pětizářezu, které jsou na poli kompetitivních her spíše raritou. V jeho režii poté byla i o něco více vyrovnaná třetí mapa. Esubáci si svými nad očekáváními dobrými výkony získali srdce snad každého diváka, na rozjeté Entropiq to však nestačilo a ti se ve vítězném tempu přesunuli do vedení v sérii na 2:1.

Když už vše vypadalo jako jasná partie a eSubu začal každý především kvůli neodvratně nastupující únavě odepisovat, stal se na čtvrté mapě takřka zázrak. Dvojice mladých esubáckých hráčů Jan „Sajator“ Zítek a Daniel „DANY“ Novák, která disponovala pouze minimálními zkušenostmi s hraním před živým publikem, vzala svůj tým na záda a fenomenálními výkony na Akali a Twitchovi posunula celou eSubu do páté, rozhodující mapy. V té sice nejprve drželi otěže zápasu hráči Entropiq, skrze pečlivě zvolené potyčky se však esubáci pozvolna začínali dostávali do vedení. Vše nakonec rozhodl až finální střet obou týmů u dračího doupěte, ve kterém se modré krvi povedlo těsně zvítězit. DANY navíc vrátil Khantosovi jeho vlastní medicínu a z celé akce si odnesl svůj vlastní pětizářez. Po zisku infernal soul již modré krvi nechybělo málo a skrze velkou výhodu zápas v pohodovém tempu ukončili a stali se tak po 13. šampiony nejvyšší domácí League of Legends soutěže. 

Zdroj náhledového obrázku: Hitpoint.cz