Výzkumníci dokázali zprovoznit počítač, jehož zákadní deska místo pamětí a CPU používá houby. Tento „živoucí“ pc má ale ještě co dohánět.

Laboratoř nekonvenčních počítačů (UCL) z University of the West of England (UWE Bristol) představila svou houbovou základní desku v časopisu Popular Science. Jak napovídá její název, tato laboratoř je specialista na výstřední přístupy k výpočetní technice, jako je například wetware, což je pojem shrnující aplikaci hardwaru a softwaru na živé organizmy.

Houby se připojují ke kořenové síti pod zemí nazývané „wood wide web“ (odvozeno z „world wide web“) pomocí mycelia a jeho velmi tenkých hyf (vláken). Základní deska využívá mycelium jako vodič a náhradu za jiné elektronické součástky, jako je procesor i paměť. V předchozí studii bylo prokázáno, že houby spolu mohou komunikovat prostřednictvím elektrických signálů přes mycelium. Mycelium je tedy schopno vysílat i přijímat elektrické signály, zároveň ale umí i uchovávat paměť.

Neurony v lidském mozku využívají ke komunikaci reakci na podněty a tento výzkum ukazuje, že mycelium používá podobný princip. Díky tomu mohou vědci využít přítomnost nebo nepřítomnost těchto reakcí jako základ pro nuly nebo jedničky podobně jako v binárním jazyce používaným počítači. Studie také zdůraňuje, že vědci mohou zvýšit rychlost a spolehlivost komunikace, pokud budou mycelium stimulovat na dvou různých místech, aby zvýšili vodivost. Tento proces pomáhá rozvíjet paměť, srovnatelný s tím, jak si mozek vytváří návyky.

Počítače s houbami nemohou z hlediska výkonu konkurovat běžným počítačům s nejlepšími procesory. Přesto mají houbové počítače i výhody. Mohou se pochlubit zvýšenou odolností proti chybám díky svým samogenerujícím vlastnostem a lepší rekonfigurovatelností, protože rostou a vyvíjejí se. Kromě toho houbové počítače odebírají minimum energie, jsou tedy i energeticky velice účinné.

„Nyní se jedná pouze o studie proveditelnosti. Pouze demonstrujeme, že je možné realizovat výpočty a že je možné realizovat základní logické obvody a základní elektronické obvody pomocí mycelia. V budoucnu můžeme z mycelia vypěstovat pokročilejší počítače a řídicí zařízení.“

řekl Adamatzky, vedoucí projektu v rozhovoru pro Popular Science.

Je třeba uvést, že se jedná o poměrně nový koncept a velký kus cesty je teprve před výzkumníky. Prvních houbových komponentů, natož kompletního „žijícího“ počítače osazeného pouze houbami se pravděpodobně nedočkáme dříve než za několik let. Koncept je však zajímavý a uvidíme, co budoucí výzkum přinese. Třeba nakonec místo umělých inteligencí bude v Excelu sčítat aplikovat vzorce čerstvá Muchomůrka.

Zdroj: tomshardware.com