V minulé části jsem se věnoval faktorům, které jsou nejčastějšími spouštěči hráčské toxicity. Nyní bych vám proto rád ukázal několik možností, jak sami můžete přiložit ruku k dílu při odstraňování již zmíněného problému. Navíc si ukážeme, jak se celou věcí vypořádávají vývojáři našich oblíbených multiplayerových titulů.

Máme změnu k lepšímu čekat od hráčů, či samotných vývojářů?

Herní komunity bývají obrovské a změnu nelze uskutečnit během pár měsíců nebo dokonce roků. Vývojáři se přesto neustále snaží své ochrany proti toxickému chování zlepšovat a aby měla jejich práce žádoucí účinek, budeme jim muset být nápomocni.

Prvně je zapotřebí začít více rozmýšlet nad naším vlastním vystupováním ve virtuálních světech. Dostali jste už párkrát upozornění za nevhodné výroky? Buďte rádi. Hra se vám sama snažila naznačit, že něco bylo možná přes čáru, a pokud jste si správností svého chování vážně jisti, můžete se na názor zeptat ostatních hráčů v nějaké komorní Discord komunitě, anebo rovnou na herním fóru, kterým může být třeba Reddit.

Pokud víte, že máte častý problém s kontrolou svého vzteku, většina her sama nabízí vypnutí všech příchozích, či odchozích zpráv. Ostatní vás nebudou moci rozčílit a vy si také ušetříte nějaké to bušení do klávesnice, za které byste druhý den obdrželi zprávu o zablokování účtu. Navíc pokud budete mít zakázaný chat a někdo z vašich spoluhráčů hru pokazí, málo komu se chce lézt do herního menu a povolovat odesílání zpráv, aby to danému chudákovi pořádně vytmavil. Funkce vám dále přinese mnohem větší klid na hru a zlepší celkové soustředění. Z tohoto důvodu je využívána mnoha cílevědomými hráči při jejich honbě za vysněnou divizí.   

„Je to na report, anebo není to na report?“

Věčná otázka, kterou si všichni neustále pokládáme. Takže pro vyjasnění, když se ve hře někomu nedaří a nemá svůj den, můžete mu udělit nahlášení kolikrát chcete, avšak žádný účel to mít nebude. Zda to byla jen slabá chvilka, anebo jedinec zápas skutečně naschvál kazil, rozhodne později hra sama podle svých předepsaných pravidel.

Doporučoval bych spíše nahlašovat jen a pouze hráče, u kterých máte skutečně podezření, že by mohli být potrestáni. Účel tlačítka pro nahlášení totiž není, abyste se na něm neustálým klikáním zbavili vzteku. Ještě osvětlím známý mýtus. Ve většině her nezáleží na počtu reportů, které hráč dostane. Takové ty klasické průpovídky typu: „Když mu dáme 9 reportů, tak bude hnedka potrestán, věřte mi.“ jsou proto směšné. K tomu, aby byl hráč společně se svými záznamy o vyjadřování podroben prohlídce, stačí jediné správné nahlášení.

Jak s problémem bojují samotní herní vývojáři?

Jeden z razantnějších pokusů o nápravu uskutečnila firma Riot Games, která stojí za světově známým MOBA titulem, League of Legends. Vývojáři se zde rozhodli vypnout možnost all chatu pro určité herní regiony. To znamená znemožnit jakýkoliv druh komunikace mezi oběma týmy.

Pokud jste někdy sledovali esportovou scénu dalšího úspěšného MOBA titulu Dota 2, tak jste si určitě všimli, že hráči se často navzájem pošťuchují a provokují. Ať už formou zpráv, či přímo herními mechanikami. Vše samozřejmě probíhá v mezích korektnosti a jde spíše o taktiku, jak svého oponenta rozhodit. Každý hráč má navíc možnost si všechny interakce s ostatními vypnout a tomuto provokování zamezit.

Pro diváka jsou ale tyto drobnosti poměrně dobrým zpestřením zápasu. Riot Games se je přesto 12. října 2021 rozhodlo v určitých regionech za účelem omezení hráčské toxicity zakázat. Účinek to rozhodně mělo. Jen z mého pohledu člověka, který má rád svobodu, je tohle lehký přešlap vedle. Možnost vypnout si all chat je v League of Legends dostupná již několik let. Dnes, když založíte nový herní účet a chcete vidět zprávy od svých protihráčů, musíte funkci sami povolit. Takže hra vás vyloženě varuje, že se v all chatu může objevit něco, co se vám nebude líbit. Je to ale volba na každém z nás, a tak by to mělo i zůstat. Většina multiplayerových hráčů si přece jen vybaví alespoň jeden moment, kdy v jedovatých vodách all chatu narazil na poklad, ze kterého později vznikla skvělá vzpomínka, či rovnou dlouholeté přátelství.

Okolní společnost, která občas ráda kouká skrz prsty a vidí jen to špatné

Je zde potřeba říct, že hry už dlouho nejsou pouze okrajovou zálibou vybraných jedinců a herní průmysl dorostl do obrovských rozměrů. O našich virtuálních světech ví kde kdo, což s sebou přináší hromadu pozitiv i nepříjemností. Obzvláště v poslední době je pojem hráčská toxicita zmiňován stále častěji a již několikrát jsem proto narazil na rozbory od lidí, kteří znají kompetitivní hry jen z doslechu a na tématu se snaží akorát přiživit.

Při pročítání jednoho ze známých zahraničních webů jsem se musel lehce pousmát nad řešením, které prosazovali. Návrh zněl, abychom se proti toxickému chování vždy slušně ohradili, třeba větou: „Prosím, přestaň nadávat.“ A teď zde nechci nikoho urazit. Gesto je to určitě hezké a stojí za vyzkoušení, ale po střetu s mnoha naštvanými jedinci bych za účinnost toho nápadu ruku do ohně rozhodně nedal. Je proto potřeba rozmýšlet, co vlastně čteme a zda je nápad ve skutečné situaci opravdu použitelný, anebo jde pouze o vysněnou představu.

Závěr

Nikdo neříká, že je ulevení si od zlosti za pomoci nadávek hráčům zapovězeno, je však nutné, aby byly dodržovány určité hranice. Téma toxicity se s námi táhne už od počátků herních komunit a nejspíše jen tak nezmizí. Myslím si ale, že znalost základů této problematiky by nám mohla pomoci v postupné nápravě, anebo ji alespoň můžete přednášet kamarádům, když zrovna nebudou mít nejlepší herní den.

Zdroj náhledového obrázku: WIRED